Víte, jak a kdy správně rozdělit slovo na konci řádku? Může se to zdát jednoduché, ale jsou zde určitá pravidla. Součástí článku je i ukázka dělení slov v MS Word.

Slova nejsou přirozeně stejně dlouhá, a tak se tedy některá nemusí vejít na konec řádku. Pokud se slovo již nevejde na řádek, automaticky vám odskočí na řádek další. Obzvláště u dlouhých slov to však může vypadat poněkud nevzhledně – na konci daného řádku, ze kterého se slovo přesunulo, je dlouhá mezera (viz. níže). Máte-li zarovnáno do bloku, pak nebude mezera na konci (v bloku musí být vždy na pravém konci řádku slovo), ale rozšíří se vám mezery mezi slovy v celém řádku, což také nepůsobí zrovna nejlépe.

Slova se ale většinou nedělí z kosmetických, nýbrž z praktických důvodů, kvůli úspoře místa. To lze krásně pozorovat například u beletrie, schválně – otevřete svou oblíbenou knihu, nejspíš narazíte na dělení velmi často. Spisovatelé tak mohou získat cenné stránky navíc. A ještě užitečnější je pak dělení pro tvůrce novinových článku, kde se každý milimetr počítá.

Ukázka dělení u slova nejneobhospodařovávatelnějšími: 

 

Jak dělit

V češtině pro dělení slov neexistuje jednoznačný konsenzus. Ani Ústav pro jazyk český si netroufá stanovit pevná pravidla. Jejich pokyny jsou však jasné:

• Slova vždy dělíme spojovníkem (nikoliv pomlčkou, více ve vyznačeném odkazu…)
• Pokud řádek končí spojovníkem, který je součástí slova (ping-pong, Praha-Smíchov), opakujeme spojovník i na novém řádku.
• Dělení slov se ne vždy musí nutně řídit slabikami (například slovo článek můžeme rozdělit jako člá-nek, ale i jakkoliv jinak, například člán-ek).
• Nedělí se jednoslabičná slova (les, hvozd, strom – nelze dělit).
• Nedělí se zkratky (USA, JUDr., atd., např.).
• Nedělí se dvojslabičná slova jejichž první slabiku tvoří samohláska (epos, Adam, otec).
• U slov, která se vyslovují jinak, než se píší se řídíme výslovností a aplikujeme všechna ostatní pravidla (Gérard Depardieu, prosecco).

Dále je třeba dávat si pozor na:

• samohlásky r a l, které se při tvorbě slabik někdy chovají jako samohlásky
• předpony a přípony – nejsou pro všechny stejná pravidla
• dvě samohlásky vedle sebe
• zdvojené souhlásky
• skupiny písmen str/stř/štr
• zakončení -ční

Je taky vhodné se řídit nejen pravidly, ale i citem:

• Vyvarujte se míst, kde by vznikly nevhodné tvary (kni-hovna, tlu-močení).
• Dejte přednost dělení dle významových částí, ze kterých je slovo složené (děje-pis, chudo-krevnost).

Nejste-li si zkrátka jisti, něco vám nesedí, raději zkonzultujte Internetovou jazykovou příručku, či jiný uznávaný zdroj.

 

Dělení slov v MS Word

Že je dělení slov často nutné využít, zjistili i vývojáři MS Office, a tak do Wordu přidali pomocnou funkci. Najdete ji na kartě Rozložení a poté Dělení slov, v sekci Vzhled stránky. Můžete zde nastavit automatické dělení – v celém dokumentu se všechna daná slova rozdělí. Pokud máte čas navíc a chcete mít větší kontrolu, pak můžete dělit i ručně – Word vám ukáže všechna konkrétní místa a sami můžete každé slovo rozdělit (nebo ne) dle libosti. V Možnostech dělení slov… jde dále nastavit například maximální počet po sobě jdoucích řádků. Kdyby každý řádek končil spojovníkem, text by nevypadal příliš vzhledně a zhoršilo by to i čitelnost.

 

Někdy se také může stát, že se na konec řádku nevejde spojení, které by ale mělo být spolu (například něčí jméno, nebo řada čísel). Na konci řádku tak zůstane například Pavel, ale Novák už je na řádku novém. Co udělat, aby byla obě jména pospolu na novém řádku? Stačí vložit tzv. pevnou mezeru. Více o netisknutelných znacích naleznete v tomto článku.