Spojovník a pomlčka (popř. dlouhá pomlčka) se od sebe liší hlavně délkou a používají se v rozdílných situacích. Na klávesnici se však nachází pouze spojovník, a tak se velmi často nesprávně používá místo pomlčky. Takto vypadají všechna tři zmíněná interpunkční znaménka: spojovník (-), pomlčka (–) a dlouhá pomlčka (—).
Spojovník (-)
Spojovník je nejkratší ze tří znamének. Do textu se vloží po stisknutí klávesy, která se nachází nalevo od pravého Shiftu. Je na ní společně s podtržítkem (_), otazníkem (?) a zpětným lomítkem (/). Jeho užití je široké – například u cizích osobních jmen a názvů, u jmen místních, při oddělení spojky -li nebo při spojování dvou navzájem si rovných slov. Pojďme se podívat na nejčastější příklady.
Jména
- složená cizí jména (Antoine de Saint-Exupéry, Marie Curie-Skłodowska, Kim Čong-il)
- přídomky (Karel Matěj Čapek-Chod)
- kdysi také u dvou příjmení, dnes se již používá mezera (Petra Malá-Svobodová)
Názvy
- cizí názvy (nemoc beri-beri, moucha tse-tse, hra ping-pong)
- místní názvy (Frýdek-Místek, Praha-východ, Praha-Smíchov, Brno-venkov)
Pozor! U víceslovných názvů spíše pomlčka (Brno – Královo Pole, Praha 1 – Staré město).
chemická názvosloví apod. (2-bromo-2-nitropropan-1,3-diol, B-vitamin, Rh-faktor)
Spojení
některá složená přídavná jména, pokud jsou na stejné úrovni, tedy osoba je obojím (překladatel-tlumočník, kuchař-číšník, malíř-sochař)
Pozor! Pokud je druhý člen určující, píšeme mezeru (učitel fyzikář – učitel, který učí fyziku, lékař kardiolog – lékař, který se specializuje na kardiologii)
některá složená přídavná jména, pokud se týkají obou složek (chemicko-biologické – týká se jak chemie, tak biologie, anglicko-český, pěvecko-divadelní)
Pozor! Pokud je jeden z pojmů podřadný, pak se spojení píše dohromady (nízkofrekvenční, zahraničněpolitický – týká se zahraniční politiky, ne zahraničí a politiky). Může se tedy stát, že totéž spojení lze napsat dvěma způsoby (politickoekonomický – týkající se politické ekonomie, politicko-ekonomický – týkající se politiky a ekonomie).
Existují však i zažité výjimky – sladkokyselý, hluchoněmý…
Speciálním případem jsou barvy, u kterých jedno spojení může označovat dvě různé varianty. Pokud dvě barvy napíšete dohromady bez spojovníku, pak výraz označuje jednu jedinou barvu a dále ji specifikuje (zelenomodrý – modrý odstín zelené). Oddělíte-li barvy spojovníkem, pak tím indikujete, že se jedná o dvě samostatné barvy (zeleno-modrý – zelený i modrý, např. vzor). Výjimkou je černobílá.
Spojka -li
… jejíž použití jste si mohli všimnout v předchozím odstavci. Tato spojka se připojuje spojovníkem většinou ke slovesu (uvidíš-li, můžeme-li, zná-li). V ostatních případech, například připojuje-li se k jiné spojce, se píše dohromady (zdali, jestli, neboli). Výjimkou je ne-li.
Rozdělená slova
Kupříkladu u více variant, kdy jednu z nich potřebujete rozdělit (pěti- až šesti místný, tří- až šesti leté).
Pomlčka (–) a dlouhá pomlčka (—)
Pomlčka je středně dlouhá. Na klávesnici se nenachází, takže se vkládá klávesovou zkratkou Alt + 0150. Ve Wordu nám její vložení – respektive opravu za chybně použitý spojovník – často nabídne automatická kontrola pravopisu (více zde). Například jako v předchozí větě, kde se při psaní spojovníky samy opravily na pomlčky, které indikují vsuvku. Pomlčka většinou zdůrazňuje nebo odděluje část textu a v některých případech se tak dá zaměnit s čárkou. Takto použité pomlčky se zpravidla oddělují mezerami po obou stranách. Dále se používá v podobných případech jako spojovník, ovšem pouze ve víceslovných spojeních.
Zdůraznění
vsuvka (Pavel vzal telefon – i když věděl, že nefunguje – a pokoušel se jí zavolat.)
Pozor! Má-li za druhou pomlčkou následovat čárka (Pavel vzal telefon – i když věděl, že nefunguje –, aby se jí pokusil zavolat.), lze ji vynechat. Pro přehlednost však je lepší ji zachovat.
přístavek (Totální katastrofa – tak nějak by se dala celá večeře nazvat.)
přerušení řeči, (Koukej to udělat, nebo—)
Částky
Částky se často chybně zapisují se spojovníkem (430,- Kč). Správně má být místo spojovníku pomlčka (430,– Kč). Ani to ovšem není zcela korektní – použití pomlčky je považováno za nadbytečně, a tudíž je doporučováno ji – společně s čárkou – vynechávat (430 Kč).
Vyjádření vztahu
- ve významu „a“ (dvojice Suchý–Šlitr, rodina Kardashian–Jenner)
- ve významu „versus“ (utkání Sparta–Slávie, zápas Pardubice–Liberec)
- trasa (let Praha–Berlín, rychlík Olomouc–Ostrava)
- rozsah (v letech 1935–1987, otevřeno 10–18h, strany 210–215, v období–9.12.)
Pozor! Pokud je výraz víceslovný, pro přehlednost se pomlčka odděluje mezerami po obou stranách (dvojice J. Suchý – J. Šlitr, zápas Dynamo Pardubice – Bílí Tygři Liberec, let Amsterdam – New York). Může nám tedy vzniknout i tvar obsahující jak spojovník, tak pomlčku, na kterém je krásně vidět jejich užití (trasa Praha-Smíchov – Divoká Šárka). U období je třeba si dát pozor, zda jsou oba datumy ve stejném měsíci. Pokud ne, opět oddělujeme pomlčku mezerami (4.4. – 9.12.).
Přímá řeč
Podobně jako uvozovkami, lze přímou řeč označit i pomlčkou. V některých zemích je toto uvození dokonce obvyklejší, . ( – To není možné! – zvolal král.)
Dlouhá pomlčka se vkládá pomocí zkratky Alt + 0151. Dá se volně zaměňovat s klasickou pomlčkou, ovšem je vhodné v celém textu používat pouze jednu variantu. Obě dvě se mohou v textu objevit v místech, kde mají odlišné funkce a je třeba je rozlišit.